První turnaj extraligy kadetů ve F. Místku tzv. „rozřazovák do skupin“ pro nás nedopadl vůbec dobře. Měli jsme trošku smůlu – dostali jsme se do 6-členné skupiny, která je bohužel oproti 5-členným dosti znevýhodněna a ještě ten nešťastný tie-break, když jsme ztratili vedení 14:11 a prohráli 16:18. Takže jsme byli zařazeni až do páté skupiny. Pravidla jsou zvláštní, protože jsme hráli o jeden zápas méně než družstva v 5-členných skupinách, body jsme získali 4 a i přesto se nad námi umístila družstva, co hrála o zápas víc a získala o bod míň... (jestli to nechápete, tak ani my).

Jenomže pátá skupina, to znamenalo jet až do Sokolova a vyjet tedy už v pátek v poledne. Po „krásných“ sedmi hodinách jízdy jsme byli na místě. Trenér se tedy cestou trošku ztratil /objížděk bylo nepočítaně/,ale znáte chlapy – nepřiznal by to za nic na světě. Jízda autem není úplně oblíbenou disciplínou mého žaludku, a tak v Mrákotíně /ano, i taková vesnička existuje/ mě už opravdu braly mrákoty. Zatáčka vlevo, hned vpravo, brzda a plyn – děsný. A to jsem ještě netušila, že v Sokolově žije také František...

V sobotu nastupujeme k prvnímu zápasu proti Karlovarsku. Hrajeme úplně příšerně, ale naštěstí soupeř ještě hůř. Utkání nepřipomínalo extraligu ani vzdáleně, možná tak okresní přebor. My kazili jedno podání za druhým, v poli jsme byli pomalí a pořádně zaútočit na síti se nám také nedařilo.

Lanškroun x Karlovarsko 3:0 (21,24,24)

Ani při druhém zápase s Třebovou nebyl trenér spokojen. Kluci se přizpůsobili hře soupeře a vůbec nehráli co umí.

Oba dva sobotní zápasy sice vyhráváme, ale radost nám to moc nedělá.

Lanškroun x Č.Třebová II. 3:0 (9,14,12)

Je tu den druhý a my doufáme, že kluci zahrají lépe. A naštěstí opravdu zahrají :).

Jako první proti nám nastupuje Ústí nad Labem. Soupeře převyšujeme jak podáním, tak na síti a ten to psychicky úplně nezvládá. Mezi hráči začíná docházet ke konfliktům. Zápas vyhráváme a to i s „odměnami“ - napomenutím a žlutou kartou.

Lanškroun x Ústí nad Labem 3:0 (17,21,21)

Čtvrtý zápas hrajeme proti klukům ze Svitav. Je to souboj o I.místo ve skupině, ale už víme, že obě družstva (Lanškroun i Svitavy) postoupí v extralize kadetů o skupinu výš. První set jsme to my, kdo jednoznačně vyhrává. A kluci si asi pomysleli, že už to půjde samo, ale nešlo. Druhý set, i když jen o 2 body, prohráváme. Je tu mírné trenérovo domlouvání, které naštěstí pomáhá a kluci už nic nenechávají náhodě.

Lanškroun x Svitavy 3:1 (17,-23,15,17)

A tak jsme to my, kteří postupují z I.místa do IV.skupiny extraligy kadetů. Pro tentokrát je tedy úkol splněn.

Ale že vy chcete vědět co ten František :). No, to je trenérův kamarád z vojny z Dukly s kterým se neviděli 35 let. Protože mám se setkáním „kumpánů“ z vojny už nějaké své zkušenosti, tak obavy byly na místě. Ale když Františkova první slova byla, že jsem se vůbec nezměnila, tak jsem pochopila, že ten kluk má svůj a správný názor, a že zůstal tak hodný jak si ho pamatuji. Takže nakonec to bylo setkání milé a příjemné, i když si už občas připadám, že jsem snad na té vojně byla taky – ty historky znám už i pozpátku /se tam samozřejmě nikdy nehrnu, ale kdo by dělal taxi, že :)/.

Sestava : Radek Beneš, Dan Waclaw, Tadeáš Dostál, Vojta Teichmann, Míra Tenenko, Kryštof Jirásek, Adam Glocar, Maty Pokorný, Petr Bábíček, Ríša Bednář

Trenér : Jiří Roubal