... Áďu Ficnarovou,

blokařku juniorského týmu VK Lanškroun 

 

Krátký dotazník:
Jméno a příjmení:	Adéla FICNAROVÁ
Výška:	173 cm
Číslo dresu:	15
Bývalé volejbalové kluby:	VK Lanškroun
Oblíbené jídlo:	miluju vše, co maminka uvaří
Oblíbené pití:	džus (jedno jaký)
Koníček:	volejbal, přátelé, cestování

 

1. V kolika letech a kde jsi začínala s volejbalem?

V sedmi.

2. Kdo byl Tvůj první trenér a jak na něj vzpomínáš?

Můj první trenér, pokud‘ si dobře vzpomínám, byl pan Tomiška, ale trénoval mě jen chvíli. Poté jsem šla hned pod křídla pana Novotnýho. Když jsi na něj vzpomenu, hned si vybavím hry, které jsme, jako malý holky, hltaly.

3. Co si hrála v mládežnických kategoriích za soutěž a jaký byl Tvůj největší volejbalový úspěch?

Myslím, že jako malá jsem hrála krajské soutěže , už je to jen přece dlouho a moc si to nevybavuju. Největší  úspěch byl pro mě mezinárodní turnaj   v Polsku kde nešlo o to, jak jsme se umístily, i když to bylo krásné 6. místo, ale jak jsme hrály. Dlouho se mi nehrálo tak dobře a myslím, že podobný pocit měl z toho i zbytek týmu!

4. Jakou soutěž a na jakém postu hraješ v současnosti?

Nyní hraju se svými spoluhráčkami 1. ligu juniorek na postu blokařky.

 

5. Kterému lanškrounskému družstvu fandíš a proč?

Úspěch přeju každému z lanškrounských týmů, přece jenom se všichni reprezentujeme navzájem. Ale určitě nebudete překvapení, když řeknu, že nejvíce fandím svému družstvu.

 

6. Co chválíš na lanškrounském volejbale?

No v každém případě to “jméno“ , které si dokázalo vybojovat za tu spoustu let , kdy se zde hraje.

7. Co Ti na něm naopak vadí?

Nejde přímo říct co mi vadí, ale určitě jeden z aktuálních problémů je nedostatek trenérů, což se odráží jak ve hře, tak i v jiných směrech!Samozřejmě, že se na toto nemůže vše svádět. Velkou roli taky hraje přístup hráček, který není vždy ideální.

 

8. Který z minulých nebo současných hráčů pro Tebe něco znamená a proč?

Se všemi je mi hrálo a hraje dobře, ale na volejbale jsem kromě zkušeností získala hlavně nejlepší kamarádku Barču Chládkovou, která je má pravá ruka, jak při hře tak i v osobním životě.

 

9. Jaké jsou Tvoje volejbalové plány do budoucnosti?

Nad tím jsem přemýšlela snad už 100krát, ale ještě přesně nevím. Myslím, že mnoho možností není, ale vím jistě, že s ním nemám v plánu skončit, i kdybych to měla hrát jen pro potěšení.

 

10. Máš nějakou veselou volejbalovou historku?

Tak těch je spousta a nejsem si jistá jestli bych všechny mohla pustit do světa, ale první která mě napadla se stala v Bratislavě. Byly jsme s panem Tomiškou zde na turnaji a druhy den jsme se  chystaly na zápas. Rozcvička byla v plném proudu, když jsme zjistili, že nám jedna hráčka chybí . ( raději nebudu jmenovat) Všichni jsme ji hledali, pan trenér začínal mít vážně strach. Už jsme málem lepili fotky na nástěnku s nadpisem hledá se…:D No v tu chvíli se nedalo nic dělat a musely jsme začít hrát bez ní. Najednou se objevila ve dveřích v doprovodu cizí trenérky. Ta jí našla ve druhé tělocvičně, kde si dávala dvacet pod trampolínou:D Tohle se vážně může stát jen jí.Teď se tomu smějeme, ale ten den nám šel mráz po zádech.

 

Děkujeme za odpovědi.

 

Redaktoři volejbalového webu upozorňují na to, že neručí za obsah odpovědí či pravopisné chyby, tyto jsou vkládány v přesném znění od jejich autorů.
Vyhrazujeme si právo nezveřejnit hanlivé přípspěvky a urážky jiných osob!