Ze začátku zápasu jsme se nemohli dlouho dostat do pohody. První set jsme stále dotahovali vedení soupeře. Velkou úspěšností na bloku se nám podařilo set otočit v náš prospěch. Do druhého setu jsme šli s odhodláním neprohrávat hned od začátku, ale opět jsme dotahovali náskok soupeře. To se nám před koncovkou podařilo, dokonce jsme i vedli. Hrubými chybami v závěru (kdy jsme například nedali podání) jsme set nakonec prohráli o dva body. Ve zbývajících setech jsme se však sehráli a zejména body Jardy Osladila a Karla Nagyho jsme dokázali zvítězit poměrně lehce 3:1.

Druhý zápas jsme nezačali dobře. Houževnatí hráči Výprachtic byli výborní v poli a nám se nedařilo získávat body. Poměrně v krátké době jsme prohrávali 2:0. Po zranění zad Zdenka Chládka přišel na hřiště Víťa Urban a dobrými příjmy uklidnil hru v poli. Začalo se opět dařit i na síti a našemu družstvu i vyrovnat stav 2:2 na sety. Do posledního setu jsme nastoupili v psychické pohodě a velmi lehce vedli 7:2. A zde se ukázalo, jak špatné rozhodnutí rozhodčího může mít vliv na průběh celého utkání. Při dobrém míči našeho týmu ukázal rozhodčí aut. I když byl míč celý ve hřišti (což po zápase potvrdili i hráči soupeře), nekompromisně trval na svém. Od tohoto momentu byl na hřišti úplně jiný tým. Nám se hrubě nedařilo a soupeř uhrál vše, co mohl. I když jsme ještě vedli poměrem 11:8, nakonec jsme celý zápas prohráli 3:2.