V pátek 20.5. až do neděle 22.5. jsme se zúčastnili turnaje v Levicích na Slovensku. Pod vedením pana trenéra Tomišky jsme odehrály celkem osm zápasů. Do Levice jsme z Lanškrouna vyrazili ve tři hodiny odpoledne a dorazili kolem čtvrt na deset. Trochu jsme bloudili, ale přece jsme naší ubytovnu našli.  Ubytováni jsme byli na intru.

V sobotu 14.5. a v neděli 15.5. jsme se zůčastnili mistrovství Moravy pod vedením pana Tomišky a paní Chrobákové. Do Bílovce jsme dojeli kolem 9.hodiny ráno. Spolu s námi tam dorazilo dalších 11 týmů. Byli jsme rozděleni do dvou skupin.

V pátek 6.5. 2011 jsme se zúčasnili Memoriálu Jiřího Lakomého v Přerově. Když jsme tam dojeli, tak jsme se ubytovali v hotelu a šli se připravovat na naše první utkaní proti Senici, kterou jsme porazili 2:0 na sety. Dalším naším soupeřem tohoto dne byl Olymp Praha, první set jsme vyhráli, ale v tom druhém jsme začaly dělat chyby a my se dostali do tie-breaku, který byl nad naše síly, prohráli jsme 2:1 na sety. Druhý den nás čekalo 5 utkání. První utkání jsme hráli proti Prostějovu B, který jsme hladce vyhráli 2:0 na sety.

V sobotu 30.4.20011 jsme hráli v Prostějově. Pod vedením pana Tomišky. Moc se nám nedařilo, ale nakonec jsme byli třetí a dostali bronzové medajle.

V neděli 17.4. 2011 v Přerově jsme odehrály úspěšný zápas pod vedením paní trenérky Hradilové.  Vyhrály jsme dva ze tří zápasů, takže udržení ve skupině se nám úspěšně vydařilo.

První zápas jsme odehrály proti Olomouci, první set jsme prohrály, kazily jsme převážně smeče a nedařilo se nám také s podaním, druhý jsme chtěly vyhrát a také, že se nám to povedlo, bylo to těsné, ale přece. V tiebreaku jsme zabraly a s přehledem jsme ho vyhrály. Druhý zápas jsme odehrály proti Prostějovu. První set se nám vůbec nedařilo vybrat podaní a když jsme ho přijmuly, smeče skončily v autu, druhý set už to s podáním bylo lepší, ale stejně jsme ho prohrály. A poslední, třetí zápas jsme hrály s Přerovem. V prvním setu jsme se snažily a také ho vyhrály. V druhém setu jsme se snažily, ale Přerov byl lepší a unikl nám o kousek. Bylo nám jasné, že tiebreak musíme vyhrát, Přerov, který hrál o udržení ve skupině se snažil co mohl, však my jsme mu v tom moc nepomohly a koncové eso Míši zajistilo Přerovu sestup do druhé skupiny a nám obrovskou radost z druhého místa.