Sokol Bedřichov- VoTJ Lanškroun 3:0 (15,20,22) - 3:0 (20,18,14)
V sobotu 24.1.09 jsme zajížděli k prvním mistrovským zápasům druhé poloviny ligové soutěže kadetek na předměstí Jihlavy. Družstvo Sokola Bedřichov skončilo v první polovině druhé, tzn. tabulkově nejlepší ze soupeřů z moravské skupiny se kterými se utkáme.
Bohužel soupeřky byly nad naše současné možnosti, měly jsme z počátku velký problém z dálky servírovaným plachtícím podáním a pokud se nám podařilo se soupeřkami držet krok, tak v koncovce vždy nám dokázaly, že dnes jsou lepší.
Za nás nastoupily tyto hráčky: Picková Kristýna, Kolderová Natálie, Svatoňová Veronika, Marešová Veronika, Brožková Lucie, Zechovská Zuzana, Komínková Michaela, Šemberová Martina.
Na nástěnce místního týmu mají tučným písmem:
"Aby se někdo mohl stát osobností a ovlivňovat ostatní, musí dokázat svoji herní kvalitu. Když dosáhneš vysoké úrovně a dokážeš si udržet určitou konstantní výkonnost, znamená to, že jsi udělal první krok.
Další velmi důležitý krok je tvoje chování a vystupování. Já osobně, podle mé filosofie a také z pozice kapitána, jsem vždy byl k dispozici především pro družstvo, nikdy jsem nestavěl do popředí svoji osobu ani ve hře ani v soukromí, vždy bylo na prvním družstvo a spoluhráči. Vše co jsem dělal, jsem dělal pro tým a spoluhráče. Oni to pravděpodobně pochopili také a domnívám se, že potom na hřišti jsi s těmito vlastnostmi na hřišti respektován a můžeš pomoci ostatním a můžeš je ovlivňovat. Nesmíme zapomenout, že volejbal je hra celého družstva a ne jednotlivce. Ne všichni hráči jsou schopni se vyrovnat se složitostí volejbalu, nejsou na stejné úrovni, proto musí přijít pomoc od spoluhráčů. Skoro všichni hráči potřebují pomoc v některých herních činnostech - někdo víc, někdo méně. Je velmi důležité, aby vztahy v družstvu byly dobré a družstvo mělo schopnost jeden druhému pomáhat.
Mně se volejbal líbí, protože je to kolektivní sport a pomáhat svým spoluhráčům je pro mě základ."
Andrea LUCCHETA
nejlepší hráč MS 1990
